Čas od času se setkáváme s podobnými příběhy. Ráno se Gino, 3-letý kocour plemene sphynx, probudil, protáhl se a došel si dát jako vždycky něco na zub. Rozloučil se s paničkou odcházející do práce. Po několika hodinách byl přivezen na kliniku v ukrutných bolestech, šoku, neschopen chůze na pánevní končetiny. Situace byla kritická, majitelé vystrašení. Při klinickém vyšetření byly Ginovy pánevní končetiny chladné, svaly tvrdé, polštářky fialové, nebyl hmatný puls.

Tyto příznaky svědčily pro embolizaci tepen přivádějících krev do pánevních končetin. Protože původní lokalitou, ve které sraženina vzniká, je zvětšená levá srdeční předsíň při onemocnění srdce, bylo provedeno kardiologické vyšetření. A opravdu – ultrasonografické vyšetření srdce odhalilo primární příčinu těchto obtíží - onemocnění srdečního svalu zvané hypertrofická kardiomyopatie (HCM). Pokud se u tohoto onemocnění vyvine tato závažná komplikace – uvolnění sraženiny ze srdeční předsíně, její zanesení krevním řečištěm do jiné tělní lokality (nejčastěji do rozvětvení aorty pro pánevní končetiny) a ucpání této cévy, je prognóza až na výjimky fatální - většina pacientů umírá, nebo je utracena.

Popišme si tedy podrobněji jak vyvolávající příčinu, tak i fatální následky. Článek je věnován Ginovi, kocourovi plemen sphynx, který této chorobě podlehl ve stáří 3 let

Hypertrofická kardiomyopatie (HCM)

Hypertrofická kardiomyopatie je nejobvyklejším onemocněním srdce u koček. Podstatou této choroby je pozvolné ztlušťování stěny levé komory srdeční (méně i pravé). Ta je zodpovědná za pumpování krve do aorty a dále do těla. Následkem zesílení stěny je zmenšení vnitřního objemu levé komory, komora je tuhá a méně poddajná – omezuje se tedy její plnění krví, snižuje se množství krve, které je komora schopna vypumpovat do těla, krev poté stagnuje v levé předsíni (její funkcí je dopravit krev do komory) a předsíň se roztahuje.

Normální vs. hypertrofované srdce

Na obrázku vlevo je normální srdce kočky, napravo hypertrofované srdce- navenek nemusí vypadat výrazně zvětšené, ale stěna je na řezu výrazně zesílená a objem komor významně zmenšený. Dochází poté k dilataci (roztažení) předsíní (left, right atrium), kde krev stagnuje a tvoří se sraženiny. Ne u každé kočky s HCM se vyvíjí komplikace ve formě tromboembolismu. HCM mnohdy probíhá bez příznaků, pokud se zjistí, řada pacientů dobře reaguje na medikaci a žijí bez komplikací řadu let. U některých dochází i přes terapii ke vzniku arytmií a náhlé smrti. U části pacientů nemoc trvale postupuje a vyvíjí se městnavé srdeční selhání, které se dá více či méně úspěšně ještě léčit. Část pacientů s HCM však podléhá tromboembolickým komplikacím. Tromboembolismus je ve více než v 90 % případů následkem HCM a je to nejobvyklejší příčina ochrnutí kočky na pánevní končetiny.

Jak a proč se vyvíjí tromboembolismus?

Trombóza je tvorba krevní sraženiny (zvané trombus) v krevním řečišti. Fyziologicky k ní dochází v místě poranění krevní cévy a je důležitá při zástavě krvácení. U koček s HCM dochází k tvorbě trombů hlavně v levé srdeční předsíni – krev zde stagnuje (proud je pomalejší), výstelka srdce je poškozená turbulentním prouděním krve a mění se i složení krve, která má poté mnohem větší tendenci ke srážení. Tromboembolismus vzniká, když se část trombu uvolní (nazývá se poté embolus) a pohybuje se krevním řečištěm do míst, kde se cévy zužují, a tam se zaklesne (embolizuje). Zaklesnutý embolus poté brání průtoku krve do lokality, kterou daná tepna zásobuje. V případě aortálního tromboembolismu (ATE), nejčastější formy u koček s HCM, je touto tepnou aorta a její rozvětvení pro pánevní končetiny. Emboly však mohou putovat i do jiných míst v těle a omezením průtoku krve poškodit např.ledviny, střevo, mozek nebo plíce. Více než 90 % embolů však postihuje větvení pro pánevní končetiny. Pokud se tam sraženina zaklesne, kočka je v jednom okamžiku zcela normální a za sekundu ochrnutá, bolestivá a vystresovaná.

Stanovení diagnózy

Stanovení diagnózy obvykle není těžké - klinické příznaky jsou typické. Většina koček je přivezena k vyšetření ve stejném stavu jako Gino: akutní nástup kulhání, částečná a posléze úplná paralýza pánevních končetin je doprovázena extrémní bolestivostí. Obvyklá je absence pulzu na stehenních tepnách, nohy jsou chladné (mnohdy ledově studené), drápy a polštářky jsou cyanotické (fialově zbarvené) a zjišťujeme nízkou tělesnou teplotu při měření v konečníku. Mnoho koček má příznaky šoku – oběhového selhání. Všechny kočky jsou výrazně bolestivé, stresované, naříkají, převalují se a těžce dýchají.

Většina postižených koček jsou samci ve věku od 4 do 7 let, ale stáří výskytu může být jakékoliv. Plemena predisponovaná pro vznik HCM a ATE jsou siamská kočka, ragdol, birma, habešská a tonkinská kočka. U některých jedinců je diagnostikována HCM až v době postižení tromboembolismem (Gino), u jiných může být HCM diagnostikována už před řadou let a ATE je komplikací. Naprostá většina koček je však přivezena s tromboembolismem, aniž by předem vykazovaly jakékoliv příznaky onemocnění. Ultrasonografické vyšetření poté prokáže HCM a mnohdy je patrná i sraženina v levé předsíni. Dopplerovské USG přístroje mohou hodnotit i průtok krve stehenní tepnou.

Pokračování příště.

Související články:

• HCM - skrytá hrozba?