Když se ale o její srst přestanete starat a pravidelně kočičku česat, srst se zacuchá, utvoří "pucky" plsti. Nejčastější místa jsou pod bradou, za ušima, na břiše - a to nejvíce v "podpaží", ve slabinách, na stehnech i packách zadních nohou, zadku a mnohdy i ocásku. Zplstnatělé "pucky" zvíře nedokáže samo odstranit a časem se ze srsti vytvoří souvislá vrstva plsti, jakýsi krunýř, pod kterým se kůže zapařuje a často zanítí a mokvá… To nedobrovolné brnění může kočku i omezovat v pohybu a být pro ní velmi bolestivé. Pokud se do „spodního patra“ krunýře nastěhují blechy, pohybují se na kůži a koušou a kočka se jim nemůže nijak bránit, zhoršují stav kůže…

Sheila - peršanka nalezená u popelnic v katastrofálním stavu minulou zimu

Perská kočka, která se omylem (či něčí bezohledností) ocitne venku, získá vinou bodláků a větviček zapletených do srsti takové "brnění" velice rychle. Taková někým vyhozená peršanka je obvykle hubená, protože se o sebe neumí venku postarat, zablešená, obsypaná klíšťaty, v srsti bodláky, větvičky, žvýkačky a i lecos jiného, srst špinavou a "zapuckovatělou" případně přímo vrstvu plsti po celém těle. Od venkovních koček si také přináší a) kousance, b) případná koťata, c) ušní svrab.

Takto postiženou kočku je třeba z části či úplně, ostříhat. Obvykle při tom dva lidé i kočka zažijí perné 2 - 4 hodiny. Především někdo musí kočku pevně držet. Druhý člověk odstraňuje veškerou zplstnatělou srst, a to úplně - pokud je to nutné, až na kůži. Kočičí kůže je jemná, snadno se záhyb v srsti "schová" a prostřihne, je proto dobré odhalit jedno místo až na kůži a od něj postupovat dál, "nabrat" vždy "proužek" chlupů do nůžek, až dole u kořínků a přesvědčit se, že kůže pod tím kouskem je napjatá a není nůžkám v cestě.

Šoršík - perský činčilák odložený do útulku

Ostříhaná peršanka vypadá strašně, ale není jiná pomoc, vše, co nejde rozčesat, musí pryč. „pucky“Že je třeba při stříhání dávat pozor okolo očí, uší (pozor na rozdvojený okraj), genitálií a řitního otvoru, to je asi každému jasné, ale ani z ustřižených hmatových vousků nebude mít kočka žádnou radost.

Pokud se zvíře nedá zvládnout a jeho zdravotní stav to dovolí, je možné požádat veterináře, aby před stříháním kočku léky zklidnil či jí dal úplnou narkózu. Urychlit celou operaci může též oholení (části) srsti strojkem na stříhání psů, stejně tak, jako mohou s tímtéž pomoci v některém psím salonu, ale většina "pudlostřižen" kočky, a zvláště ty ve špatném stavu, odmítá.

Pokud je kůže pod plstí zdravá (není vlhká nebo s krustami, nezapáchá, nejsou na ní žádné „pupínky“ ani boláky či kousance), je možné kočku po ostříhání i vykoupat. Pokud má zvíře zánět kůže, patří jednoznačně do rukou veterináře a koupel musí, bohužel, počkat. Ošetření, stejně jako zbavení parazitů, necháme na lékaři.

Koupání kočku obvykle nijak nepotěší, opět je vhodné mít zdatného pomocníka. (A doporučuji sundat z poliček v koupelně obvyklé propriety.) Koupeme ve vlažné vodě, používáme specielní šampon pro kočky, pokud není k dispozici, tak nedráždivé (nejlépe dětské) neparfemované toaletní mýdlo. Pokud je nutné umývat i hlavičku, je možné dát předem do uší smotky vaty, aby tam nenatekla voda a hned po koupeli je vyjmout.

Shany - perská želvovinová krasavice, která už přes dva roky čeká v libereckém Mikroazylu pro kočky na nový domov

Po pečlivém spláchnutí kočku dobře osušíme, pokud to kočka snese, vyfoukáme fénem, pokud ne, v teplé místnosti ji necháme uschnout, pročesáváme zbývající srst. Kočka se záhy po koupeli olíže, v srsti tedy nesmí zůstat zbytky šamponu či mýdla.

Pokud měla kočka blechy, ošetříme ji nějakým účinným přípravkem proti nim, a to i v případě, že jsme kočku vykoupali.

S plstnatějící srstí, doma i venku, mívají nejčastěji problémy perské krasavice a jejich kříženci, jiné dlouhosrsté kočky, např. sibiřanky, mívají problémy o poznání menší. Vaši pomoc při péči o kožíšek ale potřebují všechny.

Ostříhaná peršulka vypadá spíš jako podivný skřítek z bažin, než jako ušlechtilá kočka, ale srst brzy doroste.

Shany ještě jednou

Každý rok přicházejí do útulků dlouhosrsté kočky, které si jejich majitelé pořídili jako mazlíčky, dle tradovaného "peršanka je klidná a nenáročná, nic neničí a tedy je jediná vhodná do bytu" (což jsem slyšela i od paní chovatelky na výstavě, bez dodatku o nutném česání, bohužel, nemluvě o mnoha inzerátech "množitelů"). Noví "pánečci" kotě na česání nezvyknou včas, kočka česaná jednou za týden se brání bolestivému tahání chlupů….. a tak časem jako dospělá a méně "hravá a roztomilá" putuje, pod záminkou např. alergie, do nejbližšího útulku. Tam nejspíš přijde, výše popsanou procedurou, o část své "parády" a jako nešťastné strašidýlko čeká na nové, zodpovědnější, a snad už i definitivní "pánečky".

Související články:

• Jak se starat o dlouhosrstou kočku