Když jsem psala článek o tom, jak dopadly Celorepublikové dny otevřených depozit - 31.7.- 8.8.2010, přebírala jsem dlouho příchozí maily od návštěvníků a vybírala, které komentáře zveřejnit. Hodně jich bylo navzájem podobných, některé byly stručné, většina by naopak sama vydala na půl článku. Proto jsem jich vzala jen pár a zkrátila je. Říkala jsem si, že to přece nikoho nebude bavit číst - opak je pravdou a mě to těší. Netěší mě ale zbytečné hádky kolem věci, která se dala velmi snadno vysvětlit, jak bylo vidět hned v prvním komentáři pod článkem. Není možné zveřejňovat jen pozitivní ohlasy, je potřeba vyjasnit i to, co na někoho může působit negativně, protože do oné problematiky zkrátka nevidí. Ale radši už ticho a jdeme na to!
Tedy pardon, ještě pár lidí zmínilo termín uprostřed léta a já opakuji - byla to první akce tohoto druhu, potřebovali jsme zjistit, jestli o ni vůbec bude zájem. Příště, jestli nějaké příště bude, bych zvolila září nebo říjen.
Následující příspěvky jsou zveřejněné v celé délce bez úprav a zkracování. Chybí pouze jména, chci dodržet slíbenou anonymitu. A aby to bylo spravedlivé, sdružení budou uvedena v abecedním pořadí.
AZYL LUCKY
nedorazil bohužel nikdo
Simon z Azylu Lucky
BRNĚNSKÝ MAX
žádné informace nepřišly
DALŠÍ ŠANCE
žádné informace nepřišly
DEVĚT ŽIVOTŮ
Do depozita ve Zvoleněvsi dorazila jedna návštěva, která přinesla kočkám finanční dar, dvě návštěvy v Nových Butovicích přinesly rovněž finanční dar a konzervy. Do depozita na Praze 5 přijela také jedna návštěva (dvě ze tří ohlášených návštěv nedorazily a jedné jsem nemohla vyhovět s termínem) - donesla konzervy a objednala pro depozitum stelivo. Od té doby se s kočkomilnými návštěvami doslova roztrhl pytel, což je skvělé :)
(fotogalerie depozita)
Komentář č.1
V sobotu 31.7.2010 jsme s kamarádkou v rámci Dne otevřených dveří navštívily některá pražská depozita. Jako první depozitum OS Devět životů pí. Zuzanu Harcubovou, která je velice přátelská a věnovala se nám značný čas. Měly jsme možnost vidět, v jakém prostředí žijí jak dospělé kočičky, tak prozatím separovaná koťátka. Oceňujeme, že všechny kočičky žijí ve velice pěkném a čistém prostředí. Je vidět, že je o ně dobře pečováno po všech stránkách. Mají k dispozici množství hraček a koťátka se začínají osmělovat k mazlení. Pí. Harcubová mi dala informace ohledně odchytu kočičky bez domova na Praze 10.
Luntík z Devíti životů
Komentář č.2
Dobrý den paní Kernová,
spolu s kamarádkou jsme v sobotu 31.7.2010 navštívily celkem tři depozita v Praze. Nejprve to bylo depozitum OS Devět životů paní Zuzany Harcubové, poté depozitum paní Dagmar Maškové z OS Kočičí naděje a jako poslední paní Lucie Ivankové, taktéž z OS Kočičí naděje.
Ve všech depozitech vládla přátelská atmosféra, dostaly jsme informace o chodu jednotlivých depozit, a seznámily jsme se s jejich obyvateli. Bylo vidět, že o kočičky je dobře postaráno – měly k dispozici šplhadla, škrabadla, hračky – a u všech jsem si všimla vodní fontánky – takže vybavení dokonalé. Kočičky vypadaly dobře a spokojeně. Nejvíce kočiček měla paní Mašková, a proto měla všude spousty pelíšků a prolézaček, v okně a na balkoně sítě. Každá kočička si tu našla své místečko. Paní Ivanková, měla zase řešenou izolaci pěknou velkou a prostornou klecí, kde byl zrovna maličký kocourek. Paní Zuzana Harcubová, měla koťátka v jiné místnosti, kde se postupně osmělovala, než přijdou k ostatním do místnosti se zasíťovaným balkonem.
Od paní Zuzany Harcubové jsme se též mimo jiné dozvěděly o dalších aktivitách, jako jsou přednášky dětem na školách – což je také velmi záslužné – škoda jen, že je o to malý zájem.
Byla jsem ráda, že jsem mohla uvedená depozita navštívit, a odcházela jsem s dobrým pocitem.
(fotogalerie depozita):
8.8.2010 - Zvoleněves, Alena Nováková - Devět životů (23 koček). Za mohutnými vraty rozestavěný dvorek a v něm pár menších klecí s koťaty na odeslání a velká poschoďová klec s velkými číčami. Perspektivně se buduje velká klec nebo voliéra. Kočky v domě, krásně upravená mansarda jen pro kočky. Něžná péče, není co vytknout.
FELCA LOUNY
nedorazil bohužel nikdo
Venkovní výběh - Felca Louny
KOČIČÍ NADĚJE
Tady mám zprávy hlavně o pražských depozitech, u slečny Ivankové byly dvě návštěvy, které přispěly jak finančně, tak krmením. Do depozita paní Maškové přišlo celkem 11 návštěv, které přinesly i velmi příjemné finanční dary. Zájem stoupl po návštěvě redaktorky z MF Dnes a zveřejnění článku.
Začneme však depozitem paní Hybské v Sezemicích u Pardubic
Dobrý den.
Omlouvám se, že píši až teď, ale před dovolenou jsem bohužel své hodnocení na Sezemice neměla čas poslat.
Obávám se, že moje ohlášení se v sezemickém depozitu bylo přesně takové, jak nemělo vypadat. Jela jsem na neočekávanou služební cestu do Pardubic a zavolala paní Hybské, jestli bych se nemohla podívat do depozita – během půl hodiny jsem už byla na místě.
Nenápadná ulice, nenápadný řadový domek – trošku varováním bylo to, že poznávací znamení byl skleník na střeše :). Po vstupu čeká návštěvníka šok (v dobrém slova smyslu), vejde do obrovského světlého prostoru, který je zároveň hlavní kočičí místností – místnost je to obrovská (50 metrů2 a na nejvyšším místě prý 6 m vysoká). Myslím, že i dvojnásobný počet koček by se v ní hravě ztratil.
Depozitum se skládá z hlavní kočičí místnosti, karantény pro dospělé kočky a karantény pro koťata. V sezoně (během léta) jsou ještě v různých místnostech domku a přilehlých technických prostorách oddělené místnosti a klece pro kočky s koťaty anebo samotná koťata. Občas musí zaskočit i třeba koupelna na ubytování kotěcích sirotků. Dle slov paní Hybské se nemíchají různé lokality nálezu a ani se nemíchají koťata a dospělé kočky – je to z karanténních důvodů, aby se předešlo šíření infekčních onemocnění. Každá lokalita koťat je v samostatné místnosti – buď volně a nebo ve velkých asi dvoumetrových klecích.
Kočičky v hlavní místnosti vypadají dobře, dle mého laického názoru, jsou zdravé a dobře živené. Většina jich je mazlivých, pár bylo plašších, ale mazlila jsem více než hodinu a pořád to nebylo dost.
Na závěr bych chtěla apelovat na „lidi“, mějte alespoň trochu zodpovědnosti za to co si k sobě připoutáte!!! Jeden kočičí osud je horší než druhý a bohužel je to všechno jenom „díky“ nezodpovědnosti pána tvorstva.
A hned se přesuneme do Prahy do depozita paní Dagmar Maškové.
Komentář č.1
Dobrý den, paní Kernová,
v sobotu 7.8. jsem navštívila v rámci "otevřených dveří" depozitum Kočičí naděje paní Dagmar Maškové v Praze 4. Paní Mašková má v sídlištním bytě 21 koček, z toho dvě vlastní, a dva vlastní psy (fenky). Vůbec jsem si nedovedla představit, že se takový stav dá bez problémů zvládnout, ale návštěva u paní Maškové mne přesvědčila, že se to dá. V bytě je uklizeno a čisto a nebýt toho, že hned ve dveřích vás vítají dva nadšení psi a několik zvědavých koček, nepoznali byste ani čichem, že tu žije tolik zvířat. Byt je kočičí ráj v malém - je v něm k dispozici několik šplhadel a škrabadel, řada pelíšků. Horní plochy skříní jsou opatřeny koberci, aby kočky mohly bezpečně skákat a běhat, a na stěnách jsou přidělány kočičí poličky, aby kočky měly kde ležet a kde běhat. K pití mají čerstvou vodu z fontánek. Mohou všude, hodně se jich ale drží v kuchyni, kde je jednak zdroj jídla :) a jednak tu mají asi nejčastěji společnost hodné "paničky". Nejmladším koťatům jsou v téhle chvíli tři měsíce, nejstarší jsou tu zcela dospělé, několikaleté kočky. Jsou vesměs velmi přátelské a mazlivé, nechají se hladit a drbat, skáčou na klín, s výjimkou jediné, povahově plaché kočičky. Mezi sebou se snáší bez problémů, se psy vycházejí také v klidu. Všechny jsou čisté, dobře živené, vypadají velmi zdravě a zjevně jsou dobře opečovávané, samozřejmě jsou kastrované. Záchodky mají na zaskleném a zasíťovaném balkóně, ostatní okna v bytě jsou také zasíťována. Veterinární pracoviště, kam paní Mašková se svými svěřenci dlouhodobě chodí, jí poskytuje určitou formu sponzorského daru.
Paní Mašková byla velmi milá a vstřícná a je vidět, že "depozitování" tolika zvířat zvládá v klidu a v pohodě. Jistě má velkou pomoc v manželovi, sympatickém pánovi, který má kočičky zjevně také rád.
Nemám srovnání s jinými depozity, ale paní Maškové bych dala jedničku s hvězdičkou. Kromě vlastního domova u ní kočičkám vůbec nic nechybí. Chtěla bych tímto vyjádřit velký obdiv všem, kdo "depozitují", ty kočičky to potřebují a ty, které už mají alespoň takovýhle přechodný domov, patří k těm šťastným, na které se osud usmál. Přispívám pravidelně alespoň nevelkou částkou na činnost kočičího útulku v Poličce, kam jsem se bohužel nemohla vypravit, ale jsem ráda, že jsem viděla i něco jiného. Byla bych ráda, kdyby moje dobrá zkušenost a vynikající dojmy pomohly napravit v poslední době poněkud pošramocenou pověst kočičích útulků a pečovatelů a přesvědčily někoho z váhajících, že pomoc má smysl.
Budu ráda, když moje postřehy využijete při přípravě souhrnného článku o této pěkné akci. Toto svoje hodnocení pošlu i organizaci Kočičí naděje, aby věděli, že paní Mašková jim svou báječnou činností dělá skvělou reklamu.
Etinka a Sisi - Kočičí Naděje
Komentář č.2
Dalším navštíveným depozitem bylo o.s. Kočičí naděje, pí. Dagmar Mašková. Zde jsme obdivovaly, jak pí. Mašková zvládá starost o 21 kočiček a 2 psy. Všechna zvířátka byla spokojená a v pohodě, mají v bytovém depozitu spoustu pelíšků, prolézaček a hraček. Žijí v čistém a kamarádském prostředí. V době naší návštěvy přišla ještě na návštěvu redaktorka Mladé fronty Dnes, kde vyšel k Vašemu Dni otevřených dveří následující pondělí článek.
Náš návštěvní den jsme zakončily v depozitu Kočičí naděje o.s.u Lucie Ivánkové. Prostředí depozita je příjemné a pro zvířátka pohodlné. Moc zajímavé bylo, že jedna vykastrovaná kočička se začala starat o nalezené koťátko a dokonce ho i kojí. L. Ivánková se pečlivě stará o velice malinkaté koťátko-chlapečka, které bylo prozatím separováno v kleci, kde mělo veškeré pohodlí a současně nebylo osamělé a izolované od společnosti ostatních kočiček. O všechna zvířátka je i zde ve všech směrech velice dobře postaráno.
To je tedy první část, jsem zvědavá na vaše názory. Bohužel nemám kompletní informace od některých organizací. Hodně mě mrzí vysoký počet návštěv, které se ohlásily, a pak nepřišly, není to rozhodně problém jen mého depozita. Příští článek bude věnován hlavně často navštěvovaným sdružením jako Opuštěné kočky Polička a První společnost za práva koček.
Související články:
přidat do oblíbených
poslat e-mailem
vytisknout